18.03.2015

ČR a nakládání s odpady - vize chybí ?

Budoucnost podle ní neleží ani ve skládkování ani v neomezeném spalování odpadů. SUEZ environnement prosazuje fungování oběhového hospodářství.

SUEZ environnement prosazuje maximální využívání odpadů jako druhotných zdrojů surovin a úzkou spolupráci s průmyslovými podniky na jejich využití.

Všechny společnosti skupiny SUEZ environnement, které doposud působily v 70 zemích světa pod čtyřiceti různými názvy (SITA, ONDEO, Degrémont, Agbar, United Water ad.), přebírají jednotný název celé skupiny. V České republice tak bude společnost SITA vystupovat pod názvem SUEZ environnement. Jednotlivé společnosti skupiny prošly společným vývojem, který trvá už víc než 150 let. Sloučení všech společností pod jedinou značku je dalším logickým krokem, který umožní větší a efektivnější spolupráci v rámci skupiny a zjednoduší složitou strukturu jednotlivých značek. Rovněž naznačuje změnu ve filozofii podnikání celé skupiny.

10 miliónů tun odpadů za 24 hodin.

„Lidská společnost vyprodukuje za 24 hodin přes 10 milionů tun odpadu, což je neuvěřitelné číslo. Činnosti naší skupiny reflektují vývoj společnosti a v důsledku toho se proměňují. Zatímco dříve společnosti patřící do naší skupiny byly především provozovateli, ať již v oblasti nakládání s odpady či vodohospodářství, nyní se snaží aktivně řídit hospodaření se zdroji. To souvisí se skutečností, že se ve vyspělých zemích stále více daří prosazovat tzv. oběhové hospodářství (circular economy), které mění prostou spotřebu zdrojů na jejich zhodnocování a opakované využívání,“ vysvětluje generální ředitel SITA CZ Zdeněk Horsák.

SUEZ environnement se stává komplexní značkou, která nabízí svým zákazníkům čtyři obory činnosti: řízení vodního cyklu, recyklaci a zhodnocení odpadů, řešení v oblasti úpravy vody a poradenství při udržitelném rozvoji měst a regionů. Stejné služby hodlá poskytovat i v České republice, i když zde podle vedení společnosti legislativní podmínky ani politická vůle pro zavedení oběhového hospodářství nejsou ideální.

„Česká republika je jedinou vyspělou zemí EU, která nemá jasnou vizi, jak do budoucna nakládat s odpady. Doposud nemá dokonce ani vyřešené poplatky za skládkování a veřejnost se záměrně straší různými chimérami, které mají zabránit pozitivním změnám v zákoně o odpadech. Největším strašákem je, že zvýšení poplatků za skládkování zvýší ceny původcům odpadů, tedy průmyslovým podnikům, městům, obcím, potažmo občanům. Je to přesně naopak. Razantní zvýšení poplatku za odpad bez využití na skládkách a postupně úplný zákaz skládkování je jediný nástroj, jak dosáhnout účinného využívání zdrojů. Pokud se naučíme nevnímat odpad jako odpad, ale jako zdroje, budeme fungovat daleko efektivněji, a naopak se veškeré procesy zlevní. Naše analýzy i zkušenosti ze zahraničí, stejně jako praxe, kterou již nyní uplatňujeme v ČR, to jasně dokazují,“ říká Zdeněk Horsák.

Zvýšení poplatku za skládkování nenahrává výstavbě spaloven

„Spalovna pro to, aby mohla fungovat efektivně, potřebuje spádovou oblast značné velikosti a určité množství odpadu. V České republice je vzhledem k její velikosti prostor pro výstavbu dalších dvou, maximálně tří spaloven, a to jen tam, kde jsme schopni 100% využít vyrobené teplo. Pro ostatní města a obce představuje nejekonomičtější řešení důsledný efektivní systém recyklace postavený na principech oběhového hospodářství. A právě k tomu má SUEZ environnement know-how, právě to chce SUEZ environnement nabízet a prosadit i v České republice,“ dodává Horsák.

V Česku musíme zkrátka od základu změnit myšlení o odpadech

Podle analýzy, vypracované předními experty odpadového hospodářství a specialistů v oblasti výroby plastů, by například využití jen 25 % odpadních plastů, které v ČR skončí nevyužité na skládce, ušetřilo výrobním plastikářským firmám přes 1,7 mld. Kč.

„Ostatní vyspělé země EU jsou v tomto ohledu daleko před námi, recyklace tam funguje úplně na jiné úrovni. Česká republika bohužel nemá vyřešené ani jiné bazální problémy. Nechápu, jak je u nás ještě v dnešní době možné ukládat nebezpečný odpad na skládky jako materiál technického zabezpečení. Zakládáme si tím na nové ekologické zátěže, které bude třeba v blízké budoucnosti složitě a draze odstraňovat. V Česku musíme zkrátka od základu změnit myšlení o odpadech, začít říkat věci na rovinu. SUEZ environnement chce být v tomto ohledu lídrem a doufáme, že se k nám přidají další společnosti a instituce,“ uzavírá Zdeněk Horsák.

Zdroj: tzb-info.cz

<< Předchozí Další >>

 Recyklace v číslech: 

82,0%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
191 098 tun 
Plasty
236 232 tun 
Papír/Lepenka
579 163 tun 
Hliník
7 945 tun 
Ocel
50 359 tun 
Dřevo
86 331 tun 
Nápojový karton
4 605 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
191 123 tun 
Plasty
216 290 tun 
Papír/Lepenka
548 673 tun 
Hliník
6 496 tun 
Ocel
53 390 tun 
Dřevo
97 461 tun 
Nápojový karton
4 561 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,3%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
186 108 tun 
Plasty
201 131 tun 
Papír/Lepenka
505 659 tun 
Kovy
59 038 tun 
Dřevo
68 712 tun 
Nápojový karton
4 570 tun 

 Recyklace v číslech: 

75,5%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
177 842 tun 
Plasty
196 222 tun 
Papír/Lepenka
494 137 tun 
Kovy
52 363 tun 
Dřevo
80 498 tun 
Nápojový karton
4 331 tun 

 Recyklace v číslech: 

73,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
162 687 tun 
Plasty
152 445 tun 
Papír/Lepenka
453 029 tun 
Kovy
53 430 tun 
Dřevo
76 426 tun 
Nápojový karton
4 333 tun 

 Recyklace v číslech: 

78,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
151 401 tun 
Plasty
146 408 tun 
Papír/Lepenka
450 726 tun 
Kovy
54 103 tun 
Dřevo
73 306 tun 
Nápojový karton
4 566 tun 

 Recyklace v číslech: 

79,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
150 972 tun 
Plasty
140 282 tun 
Papír/Lepenka
432 467 tun 
Kovy
40 831 tun 
Dřevo
92 203 tun 
Nápojový karton
4 265 tun 

 Recyklace v číslech: 

79,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
142 859 tun 
Plasty
152 622 tun 
Papír/Lepenka
384 225 tun 
Kovy
33 085 tun 
Dřevo
86 791 tun 
Nápojový karton
3 951 tun 

 Recyklace v číslech: 

78,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
135 697 tun 
Plasty
127 338 tun 
Papír/Lepenka
360 273 tun 
Kovy
38 583 tun 
Dřevo
74 783 tun 
Nápojový karton
3 633 tun 

 Recyklace v číslech: 

74,7%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
148 331 tun 
Plasty
128 324 tun 
Papír/Lepenka
346 067 tun 
Kovy
35 022 tun 
Dřevo
37 843 tun 
Nápojový karton
3 501 tun 

 Recyklace v číslech: 

73,6%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
157 246 tun 
Plasty
123 206 tun 
Papír/Lepenka
322 803 tun 
Kovy
37 576 tun 
Dřevo
24 479 tun 
Nápojový karton
3 318 tun 

 Recyklace v číslech: 

75,2%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
136 193 tun 
Plasty
119 433 tun 
Papír/Lepenka
335 803 tun 
Kovy
34 850 tun 
Dřevo
26 099 tun 
Nápojový karton
3 253 tun 

 Recyklace v číslech: 

77,9%

Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím


Sklo
128 886 tun 
Plasty
113 161 tun 
Papír/Lepenka
327 578 tun 
Kovy
31 826 tun 
Dřevo
38 275 tun 
Nápojový karton
2 929 tun