13.03.2015
SITA.CZ se mění na SUEZ environnement
Česká republika je jedinou vyspělou zemí EU, která nemá jasnou vizi, jak do budoucna nakládat s odpady. Doposud nemá dokonce ani vyřešené poplatky za skládkování. SITA CZ chce prosadit změnu. Mění filozofii svého podnikání a přechází pod jednotnou značku SUEZ environnement. Budoucnost podle ní neleží ani ve skládkování ani v neomezeném spalování odpadů. SUEZ environnement prosazuje fungování oběhového hospodářství. To znamená maximální využívání odpadů jako druhotných zdrojů surovin a úzkou spolupráci s průmyslovými podniky na jejich využití.
Všechny společnosti skupiny SUEZ environnement, které doposud působily v 70 zemích světa pod čtyřiceti různými názvy (SITA, ONDEO, Degrémont, Agbar, United Water ad.), přebírají jednotný název celé skupiny. V České republice tak bude společnost SITA vystupovat pod názvem SUEZ environnement. Jednotlivé společnosti skupiny prošly společným vývojem, který trvá už víc než 150 let. Sloučení všech společností pod jedinou značku je dalším logickým krokem, který umožní větší a efektivnější spolupráci v rámci skupiny a zjednoduší složitou strukturu jednotlivých značek. Rovněž naznačuje změnu ve filozofii podnikání celé skupiny. „Lidská společnost vyprodukuje za 24 hodin přes 10 milionů tun odpadu, což je neuvěřitelné číslo. Činnosti naší skupiny reflektují vývoj společnosti a v důsledku toho se proměňují. Zatímco dříve společnosti patřící do naší skupiny byly především provozovateli, ať již v oblasti nakládání s odpady či vodohospodářství, nyní se snaží aktivně řídit hospodaření se zdroji. To souvisí se skutečností, že se ve vyspělých zemích stále více daří prosazovat tzv. oběhové hospodářství (circular economy), které mění prostou spotřebu zdrojů na jejich zhodnocování a opakované využívání," vysvětluje generální ředitel SITA CZ Zdeněk Horsák.
SUEZ environnement se stává komplexní značkou, která nabízí svým zákazníkům čtyři obory činnosti: řízení vodního cyklu, recyklaci a zhodnocení odpadů, řešení v oblasti úpravy vody a poradenství při udržitelném rozvoji měst a regionů. Stejné služby hodlá poskytovat i v České republice, i když zde podle vedení společnosti legislativní podmínky ani politická vůle pro zavedení oběhového hospodářství nejsou ideální. „Česká republika je jedinou vyspělou zemí EU, která nemá jasnou vizi, jak do budoucna nakládat s odpady. Doposud nemá dokonce ani vyřešené poplatky za skládkování a veřejnost se záměrně straší různými chimérami, které mají zabránit pozitivním změnám v zákoně o odpadech. Největším strašákem je, že zvýšení poplatků za skládkování zvýší ceny původcům odpadů, tedy průmyslovým podnikům, městům, obcím, potažmo občanům. Je to přesně naopak. Razantní zvýšení poplatku za odpad bez využití na skládkách a postupně úplný zákaz skládkování je jediný nástroj, jak dosáhnout účinného využívání zdrojů. Pokud se naučíme nevnímat odpad jako odpad, ale jako zdroje, budeme fungovat daleko efektivněji, a naopak se veškeré procesy zlevní. Naše analýzy i zkušenosti ze zahraničí, stejně jako praxe, kterou již nyní uplatňujeme v ČR, to jasně dokazují," říká Zdeněk Horsák.
Chimérou je podle Zdeňka Horsáka i tvrzení, že zvýšení poplatku za skládkování nahrává výstavbě spaloven. „Spalovna pro to, aby mohla fungovat efektivně, potřebuje spádovou oblast značné velikosti a určité množství odpadu. V České republice je vzhledem k její velikosti prostor pro výstavbu dalších dvou, maximálně tří spaloven, a to jen tam, kde jsme schopni 100% využít vyrobené teplo. Pro ostatní města a obce představuje nejekonomičtější řešení důsledný efektivní systém recyklace postavený na principech oběhového hospodářství. A právě k tomu má SUEZ environnement know-how, právě to chce SUEZ environnement nabízet a prosadit i v České republice," dodává Horsák.
Podle analýzy, vypracované předními experty odpadového hospodářství a specialistů v oblasti výroby plastů, by například využití jen 25 % odpadních plastů, které v ČR skončí nevyužité na skládce, ušetřilo výrobním plastikářským firmám přes 1,7 mld. Kč. „Ostatní vyspělé země EU jsou v tomto ohledu daleko před námi, recyklace tam funguje úplně na jiné úrovni. Česká republika bohužel nemá vyřešené ani jiné bazální problémy. Nechápu, jak je u nás ještě v dnešní době možné ukládat nebezpečný odpad na skládky jako materiál technického zabezpečení. Zakládáme si tím na nové ekologické zátěže, které bude třeba v blízké budoucnosti složitě a draze odstraňovat. V Česku musíme zkrátka od základu změnit myšlení o odpadech, začít říkat věci na rovinu. SUEZ environnement chce být v tomto ohledu lídrem a doufáme, že se k nám přidají další společnosti a instituce," uzavírá Zdeněk Horsák.
Mezinárodní skupina SUEZ Environnement je celosvětovým lídrem v odpadovém hospodářství a vodárenství s obratem 14,3 mld. EUR a téměř 81 tisíci zaměstnanci po celém světě. Na český trh skupina vstoupila pod názvem SITA, a to již v roce 2001. Ze sounáležitosti s mateřskou skupinou, která jen do vědy a výzkumu investovala přes dvě miliardy korun, těží především přenos technologického know-how. V ČR a SR zaměstnává více než 1000 zaměstnanců a provozuje přes 40 různých technologií pro zpracování, předúpravu a odstranění odpadů. SUEZ Environnement se celosvětově zaměřuje na řešení pro účinnější využívání a ochranu zdrojů.
Další aktuality
Recyklace v číslech:
82,0%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
191 098 tun
236 232 tun
579 163 tun
7 945 tun
50 359 tun
86 331 tun
4 605 tun
Recyklace v číslech:
77,6%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
191 123 tun
216 290 tun
548 673 tun
6 496 tun
53 390 tun
97 461 tun
4 561 tun
Recyklace v číslech:
77,3%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
186 108 tun
201 131 tun
505 659 tun
59 038 tun
68 712 tun
4 570 tun
Recyklace v číslech:
75,5%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
177 842 tun
196 222 tun
494 137 tun
52 363 tun
80 498 tun
4 331 tun
Recyklace v číslech:
73,9%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
162 687 tun
152 445 tun
453 029 tun
53 430 tun
76 426 tun
4 333 tun
Recyklace v číslech:
78,6%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
151 401 tun
146 408 tun
450 726 tun
54 103 tun
73 306 tun
4 566 tun
Recyklace v číslech:
79,9%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
150 972 tun
140 282 tun
432 467 tun
40 831 tun
92 203 tun
4 265 tun
Recyklace v číslech:
79,2%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
142 859 tun
152 622 tun
384 225 tun
33 085 tun
86 791 tun
3 951 tun
Recyklace v číslech:
78,6%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
135 697 tun
127 338 tun
360 273 tun
38 583 tun
74 783 tun
3 633 tun
Recyklace v číslech:
74,7%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
148 331 tun
128 324 tun
346 067 tun
35 022 tun
37 843 tun
3 501 tun
Recyklace v číslech:
73,6%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
157 246 tun
123 206 tun
322 803 tun
37 576 tun
24 479 tun
3 318 tun
Recyklace v číslech:
75,2%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
136 193 tun
119 433 tun
335 803 tun
34 850 tun
26 099 tun
3 253 tun
Recyklace v číslech:
77,9%Celkové využití
a spalování ve spal. odpadu s energetickým využitím
Sklo
128 886 tun
113 161 tun
327 578 tun
31 826 tun
38 275 tun
2 929 tun